THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„This is a fucking killer man, I´m proud to be a part of this album“, nechal sa počuť elitný člen svetovej deathmetalovej smotánky Erik Rutan (MORBID ANGEL, HATE ETERNAL). Nečudo, novinku „Welcome to the Battlefield“ švédskych zabijakov IN BATTLE sám produkoval a v skladbe „Serpents“ si s chuťou vystrihol gitarové sólo.
Je vskutku zaujímavé, akými metalmorfózami IN BATTLE prešli. Od brutálne rýchleho blacku z bezmenného debutu v roku 1997 cez vikingské obdobie dosky „The Rage of the Northmen“ až po súčasnosť v znamení zrelého a po všetkých stránkach vyšperkovaného death/thrashového pekla. Doska „Welcome to the Battlefield“ sa nahrávala na troch rôznych miestach. Kým bicie, gitary a basa boli zvečnené v dvoch štokholmských štúdiách, rev Mr. Sandina prišiel na rad až po príchode na Floridu pod ochranné krídla pánov Othaniho a Rutana, ktorí sa postarali aj o výsledný zvuk celého diela. Čo si teda máte predstaviť pod „Uvítaním na bojovom poli“? Na svoje si prídu predovšetkým fanúšikovia technicky precíznej a umnej gitarovej hry – Hasse Carlsson (hral aj v DIABOLICAL) je naozaj skvelý – len si vypočujte tie jeho parádne vyhrávky v novej verzii songu „King God“ (nachádzal sa už na MCD „Soul Metamorphosis“ spolu s rovnomennou skladbou).
Zbesilá guľometná paľba rytmického tandemu dvoch F - Frölén & Fjellström v ničom nezaostáva za sofistikovanou hrou svojho vyššie menovaného kolegu. Kým v skladbe „Despoter“ ako keby spevák Sandin spomínal na obdobie, keď boli IN BATTLE posadnutí „Hnevom Severanov“ (zborový refrén v štýle unavených vikingských veslárov), v „Blood Divine“ už nechýba blackový škrekot, nuž a v záverečnej sci-fi brutalitke „Mass Produced Hybrid Humans“ si ide svoje hlasivky doslova vyrevať z hrdla. Pôsobivé! Americký zvukový obal dodáva švédskej oceli zvláštny lesk. Severská škola je tu v priamom strete so zaužívanými U.S. brutal postupmi - pod prsty sa priam tisne škatuľka „DISMEMBER meets HATE ETERNAL“.
Nuž hej, IN BATTLE sa u nových vydavateľov Cold Records/Metal Blade Records uviedli v najlepšom možnom svetle – ako hovorí Erik Rutan, ich nový album je naozaj „fucking killer“!
IN BATTLE sa u nových vydavateľov Cold Records/Metal Blade Records uviedli v najlepšom možnom svetle – ako hovorí Erik Rutan, ich nový album je naozaj „fucking killer“!
8 / 10
Odhinn Sandin
- spev
John Frölén
- basgitara
Nisse Fjellström
- bicie
Hasse Carlsson
- gitara
1. Shunned By Life
2. Madness
3. Eld Jättar
4. Scorched World
5. Soul Metamorphosis
6. Despoter
7. Serpents
8. Blood Divine
9. Stonefaced Mountains
10. King God
11. Mass Produced Hybrid Humans
Welcome to the Battlefield (2004)
Soul Metamorphosis (MCD) (2003)
The Rage of the Northmen (1998)
In Battle (1997)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Cold Records/Metal Blade Records
Stopáž: 42:27
Produkce: Erik Rutan
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.